|
Historie a úlohyStále výš a dál
Více než před 7000 lety byla vápenná malta používána ke zdění a omítání. Pomocí vhodných přídavných látek, jako antuka a vulkanický popel se podařilo zvýšit pevnost, odolnost a stálost vápenných malt. Prostřednictvím vyvinutí portlandského cementu bylo k dispozici nové pojivo, s nímž bylo možno vyrábět malty a betony.
Moderní malta pro zdění je směs z pojiv, jemné příměsi (do max. 4 mm), jakož i přídavných látek prostředků, které byly přimíchány pro zlepšení zpracovatelských vlastností. Také je možné např. prostřednictvím určitých přídavných látek zabránit takzvanému „spálení“ čerstvé malty na velmi savých podkladech či případně ovlivnit žádaným způsobem dobu zpracování. Používají se také látky, které zvyšují vláčnost malt, jejich přídržnost k cihle a zlepšující tepelně izolační vlastnosti.
Zpravidla se jedná o továrně namíchané suché maltové směsi, tzv. suché maltové směsi, které se na staveništi jen rozředí množstvím vody, které je výrobcem předepsáno. To lze provést manuálně nebo použitím sila s moderním míchacím zařízením.Použití sila s míchacím zařízením je v dnešní době upřednostňováno.
Úlohy | Malta pro zdění vytváří spolu s cihlami zdivo.
| | Slouží k vyplnění dutin mezi cihlami.
| | Vytváří silové spoje k přenosu vznikajících sil.
| | Malta musí být nosná, hutná, jakož i odolná a musí dobře držet na sousedících stavebních materiálech příp. stavebních částech. |
|
|
|
|
